ACC

Typ: Lék bez předpisu Kategorie: mukolytikum Výrobce: Salutas Pharma GmbH

Lék není na předpis

ACC long jsou šumivé tablety, které obsahují léčivé látky utlumující dráždivý kašel a podporující vykašlávání hlenu. Proto se ACC long používá při onemocnění dýchacích cest, hlavně při chřipce, nachlazení, při zánětech hrtanu nebo průdušek.

Pokud to doporučí lékař, přípravek se může používat i u chronických zánětů (průdušek, hrtanu, středního ucha) ale i u cystické fibrózy a předoperačních a pooperačních stavech spojených s větší tvorbou hlenu v dýchacích cestách.

Zkušenosti uživatelů s lékem ACC

Přidejte zkušenost s lékem

Negativní zkušenost s Lexaurinem - Hanka.XY (21.02.13)

Nemoc na kterou jsem lék bral:

Lék mi na tuto nemoc pomohl!

Negativní zkušenost s Lexaurinem
Úzkosti jsem začala mít kolem 15ti let, nikdo v té době nevěděl, o co jde. (bude mi 60 let) Maminka mi řekla, že tyto pocity měla také v mladším věku. Vdala jsem se a stále se to někdy objevovalo. Kolem rozvodu, byli jsme mladí,bylo nám, když jsme se brali dvacet, se už úzkost a skryté pocity začaly projevovat ďoubáním u srdce, jakoby přeskočením někde u srdce a strachem. Až snad po deseti letech mi lékař na toto předepsal lexaurin. Tvrdil, že je to nenávykový lék a že je přesně na toto. Nikdy jsem nepřekročila dávku 3x denně půlku růžového, ovšem úzkosti, tedy projevy jak duševní-strachy a úzkosti, tak tělesné - ďobání - se objevovaly stále. Najednou jsem zjistila, že ho jím 10 let! A s přehledem onen lékař mi ho vesele předepisoval, neřešil to. Až jsem začala číst na internetu, je to asi 7 let, že je to strašně návykový lék a když jsem se znovu vdala, dva měsíce po svatbě jsem sama šla do nemocnice na odvyknutí lexaurinu. Začalo něco strašného. To co následovalo, ty první týdny po vysazení nepřeji vůbec, ale vůbec nikomu. Bylo mi, jako kdyby každá vteřina a minuta mého života byla k nepřežití. Nakonec jsem se dočetla na netu, že jsou tyto stavy absolutně totožné, jako kdybych brala drogu. Několik let jsem se s tím prala, bylo pro mne strašné vlézt do vlaku a někam jet, jít do obchoďáku, být sama doma. Asi dva roky pociťuji zlepšení, snad i tím, že konečně mně předepsali lékaři antidepresivum, beru půlku nejslabšího. Také na sobě pracuji. Cvičím sama jógu, snažím se o duchovní rozvoj, meditace, modlitba. A je to lepší, jen takový pocit uvnitř, že to může vyjuknout - ten ve mně sedí pořád. Kdykoli přijde na nějaké emoční vypnutí - svatba syna, narození vnučky - za několik dní se úzkosti objeví. Ale shrnu - napsala jsem proto, že cítím povinnost každého člověka informovat z vlastní zkušenosti, co je lexaurin za hrůzu, bere-li se déle, a dokonce neznalostí lékařů.