Homeopatikum

Homeopatie je léčebná věda, která vychází ze základního homeopatického zákonu, jehož znění je následující: „Látka, která vyvolává symptomy (příznaky nějaké choroby) u zdravé osoby, léčí tyto symptomy u nemocných.“

Tímto tvoří do jisté míry opačný pól klasické západní medicíně, která pro nemoci a příznaky hledá látky, které působí opačně než vyvolavatel.

Homeopatika působí vlastně na základě senzibilizace, tedy postupném přivykání si nepatrným dávkám látek, vyvolávajících příčiny chorob tak, aby si na ně postupně organismus zvyknul a dokázal se s nimi vypořádat.

Nejkontroverznějším problémem homeopatik je jejich výroba (příprava). V počátcích moderní homeopatie (18. - 19. st. n. l.), jejímž zakladatelem je lékař a chemik Samuel Friedrich Christian Hahnemann, dospěl k již výše zmíněnému, tedy že podobný podobnému léčí. Poté, co popsal mnohé přírodní látky, vyvolávající nejrůznější příznaky nemocí, začal tyto látky používat v léčbě. Problémem byla ale právě neúnosnost stavu pacienta, jehož stav se po požití látky výrazně zhoršil. Začal tedy tyto látky ředit, až se dostal na hranici, kdy léky nezhoršovaly příznaky, ale ani nijak nepůsobily.

Tento problém vyřešil tak, že při každém ředění látku silně protřepal a látky se staly výrazně silnější.

Při výrobě homeopatických léků jde tedy i dnes o to, že dochází k postupnému ředění a protřepávání (tento proces se v homeopatii nazývá potenciace) až do určitého bodu. Takto vzniklý přípravek má potom podle počtu ředění a protřepávání tzv. potenci. K výrobě homeopatických přípravků se používají nejrůznější přírodní látky.

Kontroverznost tkví v tom (a to je hlavní argument odpůrců homeopatie), že se procesem ředění často látky dostávají na nedetekovatelné koncentrace.

Zda a jak homeopatické léky fungují, je stále předmětem diskuzí a dohadů, existují zarytí zastánci obou pólů, neoddiskutovatelné ale je, že existuje mnoho lidí, kteří mají s homeopatiky dobré zkušenosti.

Spíše než odsuzování homeopatie západní medicínou by mělo jít o popud k poznávání dosud nepoznaného a nepochopeného (ať už bude konečný výsledek bádání jakýkoli).