Psychofarmakum

Obecně jsou psychofarmaka látky, ovlivňující psychiku. Jedná se o vymezenou skupinu léků, které diferencovaně ovlivňují psychické děje. Velice pozoruhodné je, že jejich hlavní účinek se rozvíjí pouze u osob, které mají nějakým způsobem psychiku narušenou (v případě neuroleptik a tymoleptik), u zdravých jedinců se jejich účinek neprojeví (respektive se neprojeví hlavní účinek, tj. ovlivnění psychického stavu). Ovšem i tyto léky, jako většina jiných, mají kromě hlavní funkce i účinky další, v případě psychofarmak jsou to centrální účinky tlumivé nebo budivé, které by se při požití projevily i na osobách zdravých.

Tyto dva rozdílné účinky se nazývají akutní a antipsychotický.

K psychofarmakům se řadí čtyři skupiny léků. Jsou to neuroleptika, tymoleptika, anxiolytika a psychoanaleptika.

Neuroleptika jsou léky, které se používají především k léčbě schizofrenie a dále u lidí, kteří mají výrazně vyjádřeny psychosomatické obtíže. Jejich účinek nastupuje až po několika týdnech užívání. Jejich akutní účinek se projevuje útlumem centrálního nervového systému, obluzením, snížením afektivity a potlačením úzkosti.

Velmi závažným vedlejším účinkem těchto léčiv je riziko vzniku tzv. extrapyramidového syndromu (ovlivnění funkcí především mozečku a bazálních ganglií, projevující se nejčastěji jako tzv. parkinsonský syndrom).

Tyto léky fungují na základě ovlivnění neurotransmiterů a receptorů v mozku (především dopaminového a serotoninového). Patří sem tři skupiny léků. Fenothiaziny (chlorpromazin), butyrofenony (haloperidol) a dibenzazepiny (klozapin). Každá s těchto skupin má svá specifika a více či méně vyjádřeny nežádoucí účinky.

Tymoleptika jsou léky, používané pro ovlivnění nálady v léčbě depresí. Jejich účinek je opět vyjádřen až po několika týdnech používání. Především starší generace těchto léků mají někdy výrazněji vyjádřeny akutní účinky (celkový útlum a ovlivnění funkce vnitřních orgánů).

Do této skupiny se ředí triciklická antidepresiva (imipramin, amitriptylin), selektivní inhibitory zpětného příjmu serotoninu, tzv SSRI (fluoxetin aj.), inhibitory MAO (MAO = monoaminoxidáza, např. moklobemid), ionty lithia a dnes nově používané inhibitory zpětného příjmu dalších nurotransmiterů (např. noradrenalinu). Novější léčiva v této skupině se vyznačují mírnějšími nežádoucími účinky, někdy je ovšem potřeba sáhnout po starších a léty ověřených tricyklických antidepresivech.

Anxiolitikám je věnován samostatný článek.

Psychoanaleptika jsou látky, které vyvolávají pocit povzbuzení. V této skupině je na prvním místě vhodné zmínit metylxantiny (kofein, teofylin - ten se dnes používá pro jeho další účinky především při léčbě asthma bronchiale). Dále se do této skupiny řadí amfetaminy, jelikož se však jedná o látky vyvolávající závislost, terapeuticky se dnes nepoužívají.

Všechny tyto léky slouží k příznivému ovlivnění nežádoucích psychických dějů, ať již přechodných a méně závažných, nebo chronických vážných poruch psychiky. Cílem léčby (pokud to lze), není trvalé užívání těchto léčiv nemocným, ale spíše pomoc v akutním stádiu a řešení případných poruch psychiky především nefarmakologickými intervencemi (režimová opatření, psychoterapie aj.).

Aktuální diskuse o lécích

Léky v této kategorii