Vitamín

Vitamíny jsou látky, které jsou potřebné ke správnému fungování metabolismu a které musí být tělu dodávány (až na některé výjimky) potravou. Člověk není schopen si tyto látky vytvářet sám, je tedy závislý na jejich přívodu zvenčí. Ač jsou vitamíny potřebné pouze v nepatrných koncentracích, jejich nedostatek může mít pro organismus velice vážné a někdy nevratné následky. Vitamíny jsou buď součástí enzymů, účastní se tedy průběhu chemických reakcí v organismu, nebo působí jako antioxidanty, kdy brání poškozování buněk radikály.

Vitamíny jsou přiváděny nejčastěji potravou, pro jejich absorpci je nutná plnohodnotná funkce trávicího traktu. Některé vitamíny jsou teprve v těle upravovány na účinné látky. V tvorbě vitamínu K a B12 je důležitá též produkce střevními bakteriemi.

Nedostatečný přívod vitamínů vyvolává hypovitaminózuavitaminózu. Je způsoben buď nedostatečným příjmem v potravě, poruchou jejich vstřebávání nebo přeměny v organismu. U některých vitamínů je možno jejich nadměrným příjmem vyvolat hypervitaminózu, která může být na škodu.

Vitamíny se dělí na vitamíny rozpustné v tucích (A, E, D, K) a vitamíny rozpustné ve vodě (vitamíny skupiny B, C, PP, kyselina pantothenová, biotin, folát).

Vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích je podmíněno vylučováním žluči do střeva. Pokud k tomu nedochází, nebo jen v nedostatečné míře, může vzniknout jejich nedostatek i při adekvátním příjmu.

Vitamín A

Vitamín A (retinol) je obsažen v živočišných výrobcích (rybí tuk, máslo, játra, vejce) a v zelenině (mrkev, kapusta - zde je ve formě provitaminu beta karotenu). Beta karoten na rozdíl od A vitamínu nevyvolává hypervitaminózu, jeho nadměrný příjem vede ale k oranžovožlutému zabarvení kůže. Vitamín A je nezbytný pro správné funkce a růst buněk, retinoidy (látky odvozené od vitamínu A) jsou používány k léčbě psoriázy. Další důležitou funkcí je jeho vztah k procesu vidění. Dále má antikancerogenní účinky a beta karoten také antioxidační působení.

Nedostatek vitamínu A se projeví šupinatěním kůže, atrofií sliznic, vysycháním spojivkového vaku a šeroslepostí.

Hypervitaminóza poškozuje játra, působí vypadávání vlasů, poškozuje sliznice a kosti. V těhotenství může mít teratogenní účinek na plod.

Vitamín D

Vitamín D (kalciferol, kalciol) je vitamín nezbytný pro hospodaření těla s vápníkem a fosforem. Zdrojem jsou potraviny (olej z tresčích jater, ryby, vejce, játra, mléko). Také se ale tvoří v těle (jedna z výjimek) z prekurzoru, který je v kůži (7-dehydrocholes­terolu). Z toho se po ozáření UV zářením tvoří vitamín D. Dále se vitamín D upravuje na svůj konečný aktivní produkt v játrech a ledvinách, proto je nezbytná jejich správná funkce.

Nedostatek vitamínu D se projeví nesprávnou mineralizací kostí. V dětství tak může vzniknout křivice (rhachitida), v dospělosti osteomalacie.

Vitamín D je podáván novorozencům jako prevence vzniku růstových poruch.

Nadbytek je vzácný, projeví se trvalou žízní, svěděním kůže, průjmy a zvracením.

Vitamín E

Vitamín E (alfa tokoferol) je obsažen v rostlinných olejích a semenech (pšeníčné klíčky, slunečnice, soja, kukuřice, olivy), v zelenině a mléku. Jeho hlavní funkcí je, že slouží jako antioxidant. Tím snižuje riziko kardiovaskulárních onemocnění, oddaluje stárnutí a má antikancerogenní působení.

Vitamín K

Vitamín K (fylochinon) má dva zdroje. Jedním z nich je potrava (zelenina - brokolice, květák, zelí), ovesné vločky a játra. V těle je potom druhý zdroj, bakterie E. coli, která produkuje vitamín K ve střevě. Vitamín K se účastní procesu srážení krve, respektive jeho přítomnost je nezbytná pro tvorbu některých srážecích krevních faktorů.

Nedostatek vitamínu se projeví zvýšenou krvácivostí, mohou vznikat krvácivé projevy na kůži a sliznicích.

Nadbytek může vyvolat hemolýzu (rozpad červených krvinek).

Vitamíny rozpustné ve vodě slouží většinou jako kofaktory enzymů v organismu, umožňují a optimalizují některé biochemické reakce.

Vitamíny skupiny B

Mezi vitamíny skupiny B patří vit. B1 - thiamin, B2 - riboflavin, vit. B6 - pyridoxin a vit. B12 - kobalamin. Jejich příjem je nutno zvýšit v těhotenství. U lidí závislých na alkoholu hrozí zvýšené riziko nedostatku těchto vitamínů.

Vitamín B1

Vitamín B1 se účastní metabolismu sacharidů a aminokyselin. Jeho zdrojem jsou kvasnice (taktéž ostatních vit. B), pšeničné klíčky a otruby, celozrnné mouce, vepřovém mase a mléce.

Jeho nedostatek se projevuje onemocněním zvaným beri-beri (vážná postižení nervového a kardiovaskulárního systému).

Vitamín B2

Vitamín B2 je součástí oxidačních enzymů v těle. Zdrojem jsou játra, kvasnice, maso a mléko.

Nedostatek nemá specifické projevy. Dochází k poruchám jater a sítnice, vzniku anemie, depresím, často se projevuje praskáním ústních koutků. Jeho nedostatek doprovází také pomalé hojení ran.

Vitamín B6

Vitamín B6 je obsažen v játrech, rybách, mléku, celozrnné mouce, bramborech, banánech a zelenině.

Nedostatek se projeví záněty kůže, sliznic a poruchami nervového systému.

Vitamín B12

Vitamín B12 se podílí na metabolismu některých aminokyselin. Jeho zdrojem jsou živočišné potraviny - játra, vnitřnosti, vejce, mléko, sýry. V rostlinách je ho nedostatek.

Jeho absence se projeví vznikem anemie (perniciozní) a neurologickými příznaky z poškození nervového systému a oslabením imunity.

Niacin

Niacin, neboli vitamín PP je kyselina nikotinová. Je obsažena v kvasnicích, otrubách, játrech, rybách, vejcích, rýži a těstovinách.

Nedostatek vyvolává onemocnění zvané pelagra, projevující se záněty kůže, průjmy a demencí.

Kyselina pantothenová

Kyselina pantothenová je součástí koenzymu A. Působí proti stresu a zvyšuje obranyschopnost organismu. Také působí proti vzniku aterosklerozy, zabraňuje nadýmání a urychluje hojení.

Vitamín H

Vitamín H (biotin) je obsažen v mnoha potravinách, ale je také syntetizován střevní flórou.

Jeho nedostatek má za následek kožní záněty, nechutenství a bolesti svalů.
Kyselina listová (folát) je obsažen v zelených rostlinách a je nezbytný pro správné fungování vit. B12. Je nutné zvýšit příjem v těhotenství.

Při nedostatku vzniká anemie.

Vitamín C

Vitamín C se nachází v citrusových plodech, rybízu a paprice a dalším ovoci a zelenině. Ovlivňuje obranyschopnost organismu, má vliv na tvorbu pojiva, na hojení, ovlivňuje pozitivně mozkovou kůru.

Nedostatek se projeví jako skrobut (kurděje - otoky sliznic, vypadávání zubů, vadná tvorba kostí a poškození cév.

Všechny tyto vitamíny je možno kromě přirozených zdrojů získat také v syntetické podobě. V dnešní době se s případy hypovitaminózy už nesetkáme moc často, výjimku tvoří alokoholici, spíše je dnes problém s hypervitaminózou u některých vitamínů. Proto je dobré držet se zásady všeho s mírou i u věcí zdraví prospěšných.